Lidový malovaný nábytek je dokladem velmi kvalitní truhlářské práce včetně povrchové úpravy malbou.

Je proto nutné zachovat jejich hmotovou a ideovou autenticitu a zákroky spojené s opravou

eliminovat na nejnižší možnou míru. Nedílnou součástí je zachování kontinuity nahrazených částí s celkem a reverzibilita zákroků, proto veškeré materiály  použité kopravě musí splňovat tyto podmínky.

a/

stav originálu

Ad a/

Malovanou skříň horáckého typu vyráběl patrně truhlářský mistr z Jimramovských Pasek, dle názoru PhDr. Sylvy Tesařové. Otázkou zůstává, kdo je autorem výmalby zmíněné skříně. Myslím, že tato otázka zůstane nezodpovězena. Při průzkumu konstrukce skříně jsem nepřišel na žádný podpis či značku toho, kdo je jejím autorem. Zmíněná skříň se nacházela v dosti neveselém stavu. Konstrukce skříně byla silně rozklížena, chyběly

mnohé zdobné lišty, nohy byly ztrouchnivělé působením červotoče.Polychromní vrstvy byly uvolněné, zašpiněné, zčernalé stářím, oprýskané, nesly stopy hrubých mechanických zásahů a dřevokazů.

Uvnitř skříně byli namontované nehodící se poličky, věšák chyběl. Klíč ke skříni byl rozlomený.

Ad b/

Celá konstrukce skříně byla překlížena, doplněny byly chybějící dřevěné prvky identickou náhradou odpovídajícíh

o charakteru. Skříň byla sanová na opakovaným nátěrem Lignofix I–Profi_OH z vnitřní strany skříně, tak aby se nepoškodila původní malba.

Barevná po lychromie byla očištěna směsí alkoholu a terpentýnu.

Uvolněné polychromní vrstvy byly upevněny klihovou vodou a byla provedena rekonstrukční retuš.

Nověosazené díly byly též opatřeny rekonstrukční retuší vaječnou temperou. Klíč byl spraven kovářem do

pravděpodobné podoby. Celý povrch byl opatřen damarovým lakem a poté zavoskován směsí damara, terpentýnový olej, včelí vosk

.